„Zemědělec“ Holec o Utkání Hvězd i 2. lize: Profi přístup v poloprofi soutěži

V druholigovém Utkání Hvězd bavila fanoušky řada osobností. Mezi ně se řadí i písecký odchovanec Miroslav Holec, který většinu kariéry odehrál v extralize a první lize. Ve svém životopise se může pochlubit i extraligovým zlatem se Slavií Praha, uplynulou sezonu ovládl první ligu se Vsetínem. Nyní hájí barvy Techniky Brno..

Jak jste si Utkání Hvězd užil?
Moc. Poznal jsem kluky, se kterými jsme hráli v sezoně proti sobě, ale osobně jsme se neznali. Já jsem jich plno neznal ani před sezonou. Když mi někdo řekl, že tam hraje ten a ten, tak jsem vůbec nevěděl. Tady jsme se poznali a musím říct, že to jsou super kluci.

Tohle byl už druhý ročník Utkání Hvězd, pro vás to byla ale na téhle akci premiéra. Věděl jste trošku, do čeho jdete? Měl jste nějaké informace o loňském ročníku?
Neměl. Až když jsem sem přijel, tak kluci říkali, že loni to bral Západ docela vážně. Že dohrávali souboje a podobně. To jsem si říkal ježíšmarjá, kvůli tomu jsem asi nepřijel. (směje se) Ale nakonec to bylo dobré.

Váš tým vedli trenéři Petr Novák s Michalem Konečným, kteří jsou oba známí svým humorem. Jak se vám pod nimi hrálo?
Novku znám už léta z Havlíčkova Brodu. Ten dělal různé vtípky na tiskovkách a podobně vždycky. Něco měl samozřejmě přichystané i tentokrát. (usmívá se).

Proti vám naopak nastoupil Jiří Vašíček, se kterým jste se potkali i v Brodě, pokud se nepletu, ale určitě na Slavii. Měli jste čas si popovídat?
Jo, s Vášou hned. V Brodě jsme se nepotkali, to pak až na Slavii. A potom jsme byli spolu v Brně. Váša je vždycky takový usměvavý, pokecá se s ním vždycky dobře. Takže jo, i tady jsme pokecali.

Kromě začátků v Písku jste hrál až doteď celou kariéru v extralize nebo první lize. Jaké to je přejít z profesionálního hokeje do druhé ligy?
Těžké. Chodit do práce a večer trénovat. Je to vlastně profesionální přístup k hokeji v poloprofesionální soutěži. Je to v tomto ohledu fakt těžká soutěž.

Co vás k tomu kroku vlastně vedlo?
Jednak nebyl žádný zájem, jaký by mi dával smysl, a už jsem chtěl být doma. Stejně, říkám to všem, tahle situace, kterou jsem měl já, že jsem si hledal práci, potká 95 % kluků. Budou to muset nějak řešit. Já už bych se do profesionálního hokeje nevrátil. Sehnal jsem si práci, která mě naplňuje, a hokej je takový defacto doplněk. K tomu si ještě dodělávám vysokou školu. Kdybych měl poradit, hodně kluků by mělo přemýšlet o své budoucnosti.

To znamená, že svoji budoucnost vidíte mimo hokej?
Dá se říct, že jo. Dělám zemědělskou školu, zemědělství mě baví, takže já vidím svoji budoucnost v zemědělství.

Máte plán, jak dlouho byste chtěl na téhle úrovni u hokeje ještě zůstat?
To ještě nevím. Myslím si, že meta čtyřiceti let je taková ideální. Ale hlavně záleží na zdraví, jestli bude sloužit. Kdyby mě začalo něco bolet, tak by nemělo smysl jít přes hranu.

převzato z hokej.cz